V Budějovicích podraží teplo

Za teplo domácnosti v jihočeské metropoli zaplatí v roce 2019 necelých 537 Kč za gigajoul bez DPH, s patnáctiprocentní daní pak 617 Kč. Oproti loňské ceně je to nárůst o 3,7 procenta. Výdaje průměrné domácnosti, která ročně spotřebuje asi 25 gigajoulů tepelné energie za vytápění a ohřev teplé vody, se v průměru zvýší za rok o 546 Kč. Průměrná domácnost tedy zaplatí o 45 Kč měsíčně více.

Podle Tomáše Kollarczyka, místopředsedy představenstva teplárny, je důvodem zvýšení cen především zdražení emisních povolenek. „Situace nás netěší, ale museli jsme reagovat na výrazný růst cen povolenek na emise skleníkových plynů, jejichž cena za poslední rok vzrostla téměř čtyřnásobně. Toto neočekávatelné a překotné zdražení společnost z větší části nese ke své tíži. Díky dlouhodobým výrobním i systémovým úsporám se do nové ceny tepla promítne jen menší měrou. Jsme městská firma a našim trvalým cílem je nabízet teplo včetně řady služeb za stabilní a konkurenceschopné ceny,“ uvedl Tomáš Kollarczyk.

Na začátku září 2017 stála povolenka (EUA) na vypuštění jedné tuny CO2 do ovzduší 5 eur, po březnové revizi systému obchodování s povolenkami (EU ETS) je na úrovni 20 eur. Inflace také roste. Někteří analytici se proto obávali deseti až patnáctiprocentního zdražení cen tepla. Teplárna přitom dokázala v minulých letech držet poměrně stabilní cenovou politiku a byly také roky, kdy se prakticky cena nezvyšovala, nebo zvýšení nepřesáhlo dvě procenta.

Českobudějovická teplárna vnější tlaky na zvýšení ceny tepla, mezi které patří i ceny nakupovaných paliv, eliminuje řadou dlouhodobých opatření, úsporami, zvyšující se efektivitou výroby a provozu distribuční sítě. Jde například o připojování nových zákazníků, zvyšování množství elektřiny vyrobené v kogeneraci s teplem (KVET) a nahrazování parovodů horkovody. Ty snižují tepelné ztráty při distribuci a tím i spotřebu paliva a tedy i množství nakupovaných emisních povolenek.

Potvrzuje se tak správnost vloni schválené podnikatelské koncepce Teplárny České Budějovice nazvané Strategie 2040. Jejím cílem je mimo jiné omezit nepředvídatelné externí vlivy evropské či národní legislativy na ceny tepla a diverzifikovat palivový mix. Proto předpokládá snížení spotřeby hnědého uhlí a jeho nahrazení tepelnou energií dodávanou z dálkového horkovodu, který má do začátku topné sezony 2020/21 přivést do Českých Budějovic společnost ČEZ z jaderné elektrárny Temelín.

„Snížíme tím produkci oxidu uhličitého o 80 tisíc tun ročně. A také popílku a dalších vedlejších energetických produktů. Klesnou tak platby za jejich skládkování i nákup emisních povolenek. Dojde také k dalšímu zlepšení životního prostředí ve městě a dlouhodobě se zvýší stabilita ceny našeho tepla. Přitom zachováme dosavadní komfort a spolehlivost dodávek zákazníkům. Centrální zásobování teplem má tedy ve městě pozitivní budoucnost,“ dodal Václav Král, předseda představenstva teplárny.

Koncepce městského podniku počítá také s vybudováním nového zdroje na energetické využívání komunálního odpadu. Tak by byla nahrazena další část spalovaného uhlí.