Antibiotika: Kdysi zázračný lék zvolna ztrácí svůj potenciál

23. 04 2014 | Když se před více než osmdesáti lety dostala Alexandru Flemingovi náhodou ke zkoumané bakterii do misky pod mikroskopem „špína“, ještě netušil, že tento nezvaný host – mikroskopická houba s názvem Penicillium se stane základem pro nejznámější lék. Tak se zrodil objev prvního antibiotika. Penicilin se po sérii úspěšných pokusů v roce 1944 začal masivně vyrábět a u pacientů působil téměř zázračně. Po 70 letech, kdy jsou antibiotika ve službách člověka, však tento zázrak ztrácí svůj léčebný účinek a vyvolává  celosvětový zdravotnický problém.

Je všeobecně známo, že antibiotika usmrcují choroboplodné bakterie nebo brání jejich růstu. Ale odkud vlastně pocházejí? „Antibiotika jsou produkty mikroorganizmů, které pocházejí převážně z půdy,“ vysvětluje mikrobioložka Dana Elhottová z Ústavu půdní biologie Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích. Právě v půdě byly v polovině minulého století objeveny další mikroorganizmy produkující antibiotika, která účinkovala proti řadě dosud nevyléčitelných nemocí, například tuberkulóze. Lékaři se po řadě úspěchů začali domnívat, že lidstvo vyzrálo na všechny infekční choroby.    
Během relativně krátké doby se antibiotika stala nepostradatelnou potřebou lidské společnosti. Začala se však masivně používat nejen v lékařství, ale i v živočišné a rostlinné výrobě.  K zajištění vyšších přírůstků zvířat a tím i zisků se léky se zázračnými účinky staly součástí krmiv ve velkochovech užitkových zvířat po celém světě. Antibiotika přitom neovlivňují jen bakterie v těle pacienta či krmeného zvířete, ale i bakterie v prostředí.  Až 75 % léčiva se totiž v těle nevstřebá, prochází zažívacím traktem beze změny, a pak se dostává do vody a do půdy. Sedmdesát let masívního používání antibiotik znamenal ve světě mikrobů impulz a dostatečně dlouhou dobu, aby se bakterie vůči antibiotikům vyzbrojily a staly vysoce odolné. Tato rezistence choroboplodných bakterií vůči antibiotikům je v současnosti vážný celosvětový zdravotnický problém - antibiotika ztrácí svůj léčebný potenciál.
 
„Zvlášť půda je podceňované prostředí pro šíření rezistence. Na jedné straně do půdy vstupují nevstřebaná antibiotika i fekální bakterie odolné k antibiotikům, a na straně druhé se právě v půdě nacházejí bakterie, které jsou vůči antibiotikům přirozeně odolné.  Škodlivé bakterie s půdními bakteriemi komunikují a vyměňují si geny, a tak se tu vyzbrojují proti antibiotikům,“ upozorňuje mikrobioložka Dana Elhottová. Právě biologové z Českých Budějovic se zabývají tím, jaký vliv mají antibiotika na půdní mikroflóru, a jak spolu bakterie v půdě komunikují, aby získaly rezistenci. V archivu mají také unikátní sbírku půdních mikrobů,  aktinomycétů r.  Streptomyces, kterou zapůjčují americkým laboratořím pro vývoj nových léků.
 
Dnešní problém s klesající účinností antibiotik přináší lidstvu nové výzvy, ať se jedná o vývoj „zelených“ antibiotik, která se rychle rozkládají a ven z těla se dostávají v neškodné podobě, nebo o zaměření pozornosti na prebiotika, což jsou látky podporující naši střevní mikroflóru (narozdíl od antibiotik, která škodlivé i prospěšné bakterie ničí). 
 
„Doufám, že se lidé poučí. Je zcela zřetelné, že by se neměla antibiotika používat v jiných oblastech, než je léčba,“ dodává Dana Elhottová. V Evropské unii bylo přidávání antibiotik do krmných směsí pro chovná zvířata zakázáno v roce 2006, ve většině zemí světa však tento úzus přetrvává. Také každý jednotlivec může změnit svůj přístup k antibiotikům, a to tím, že bude posilovat imunitní systém, aby antibiotika potřeboval co nejméně. 
 
 
.

Speciály

Odpočívejte a relaxujte kdykoliv a kdekoliv...Váš partner SPA STUDIO

Odpočívejte a relaxujte kdykoliv a kdekoliv...Váš partner SPA STUDIO